| Není vinen parlament, vláda, ministerstva a kde kdo jiný a vždycky "tam nahoře". Můžete si za to sami, spotřebitelé, kupující. Vím o čem mluvím - celý život dělám v jídle. Je to má profese, na hospodě jsem vyrost´ a řezničinou se živím. Vím dobře, co a jak jsme se učili v sedmdesátých letech od starých řemeslníků vyrábět. I dneska to leckde umí. A taky vyrábí. Jenže to stojí peníze a všechny vás už velmi dlouhou dobu zajímá jen cena, cena a zase cena. V poslední době vás zajímá kvalita. Ano kvalita taky, ale zase a stále ji chcete za "dobrou cenu". A tu cenu se (pohříchu) snažíte určovat sami. Je to tak, ať se vám to líbí a nebo ne. Chováte se, zákazníci, jako snobi. Velkej super obchod - ten je přece nejlepší. Co bych dával peníze tomu sousedovi a nebo známýmu, co má krámek či malou výrobničku? Voni ty velký to kupujou ve velkým a tak to přece musí mít levnější... Trocha té české závisti se taky najde jako důvod. Honba za levným, to je krédo. Český soukromníky jste nechali téměř vyhynout. Tolik se snažili. Jenže si stihli jen nabrat úvěry a pak přišly pobídky. Investiční pobídky. Soukromníkům se peníze vzaly a rozdaly nadnárodním koncernům, který kapitál mohly vytvářely desítky let. A v čechách se ani patriotismus nekonal. Právě s onou zvrácenou radostí v závisti si mnoho lidí mne ruce. Hi hi, dobře mu tak, podnikateli jednomu! Když neumí podnikat, ať to nedělá. Stejně si na to nakrad! Takže zbyli opravdu jen ti, co se udrželi za pomoci podvodů. Znám pár lidí v Německu. Ti jsou pyšní na to, že mají "svého vlastního řezníka" chodí do "našeho obchodu" a "náš soused pekař". Ano, také mají diskonty a řetězce. Nikde ale tolik metrů na sto obyvatel a soukromníkům se tam žije mnohem a mnohem lépe. Proto je větší výběr v kvalitě. U nás řetězce už v podstatě nemají konkurenci. Jinde takzvaný "nezávislý maloobchod" tvoří řetězcům opravdu velmi silnou konkurenci. |
Žádné komentáře:
Okomentovat